OBECNÉ ZÁSADY PRO OCEŇOVÁNÍ PODNIKU

Podnik můžeme oceňovat na různých hladinách:

Hodnota brutto – zde se jedná o ocenění podniku jako celku. Zahrnuje hodnotu jak pro vlastníky, tak pro věřitele.

Hodnota netto – touto hodnotou rozumíme ocenění podniku na úrovni vlastníků. V principu oceňujeme vlastní kapitál.

Dále rozlišujeme čtyři základní přístupy k oceňování podniku:

1. Tržní hodnotu
2. Subjektivní hodnotu
3. Objektivizovanou hodnotu
4. Komplexní přístup na základě Kolínské školy

1.Tržní hodnota

Tržní hodnota je odhadnutá částka, za kterou by měl být majetek směněn k datu ocenění mezi dobrovolným kupujícím a dobrovolným prodávajícím při transakci mezi samostatnými a nezávislými partnery po náležitém marketingu, ve které by obě strany jednaly informovaně, rozumně a bez nátlaku.

Tržní hodnota by měla být výsledkem ocenění zejména při:

• uvádění podniku na burzu
• prodeji podniku, kdy zatím není znám konkrétní kupující a stávající vlastník chce odhadnout, za kolik by mohl podnik pravděpodobně prodat.

2.Subjektivní hodnota (investiční hodnota)

Investiční hodnota je hodnota majetku pro konkrétního investora nebo třídu investorů pro stanovení investičního cíle. Tento subjektivní pojem spojuje specifický majetek se specifickým investorem, skupinou investorů nebo jednotou s určitými investičními cíli a nebo kritérii. Investiční hodnota majetkového aktiva může být vašší nebo nižší než tržní hodnota tohoto majetkového aktiva. Termín investiční hodnota by neměl být zaměňován s tržní hodnotou investičního majetku.

Základní charakteristiky investiční hodnoty jsou následující:

1. Budoucí peněžní toky jsou odhadovány téměř výhradně na základě představ manažerů oceňovaného podniku, případně jsou mírně upraveny proti těmto představám obvykle směrem dolů. Každopádně však reprezentují v rozhodující míře představu řídících pracovníků oceňovaného subjektu, případně investora.
2. Diskontní míra je stanovena na základě alternativních možností investovat, které má subjekt, z jehož hlediska je ocenění prováděno.

Subjektivní přístup (stanovení investiční hodnoty) je často vhodný v těchto situacích:

• koupě a prodej podniku, kdy daný subjekt potřebuje zjístit, zda je pro něj transakce výhodná.
• rozhodování mezi sanací a likvidací podniku, kdy má stávající vlastník představu, co by byl ještě s podnikem schopen udělat, a zjíšťuje, zda by měl podnik větší hodnotu, kdyby pokračoval v činnosti a vlastník uplatnil své představy, jak jej řídit, nebo zda je větší momentální likvidační hodnota podniku.

3.Objektivizovaná hodnota

Tato hodnota by měla být v co největší míře postavena na obecně uznávaných datech a při jejím výpočtu by měly být dodrženy určité zásady a požadavky. Cílem je dosáhnout co největší reprodukovatelnosti ocenění. Objektivní ocenění vyžaduje, aby z podniku bylo vybíráno jen tolik penězních prostředků, aby nebyla ohrožena jeho majetková podstata. Majetek podniku je rozdělen na provozní část a na část ostatní. Výnosové ocenění se pak týká především provozně nezbytné části podniku. Ostatní majetek je oceňován samostatně. Výnosová hodnota závisí často na setrvání managementu v podniku.

O objektivizovanou metodu se budeme snažit tam, kde je v popředí zájmu prokazatelnost a současný stav:

• při poskytování úvěru
• při zjíšťování současné reálné bonity podniku

4.Kolínská škola

Kolínská škola zastává názor, že ocenění nemá smysl modifikovat v závislosti na jednotlivých podnětech, ale na obecných funkcích, které má ocenění pro uživatele jeho výsledků. Za nejdůležitější funkci je považována poradenská funkce. Smyslem této funkce je poskytnout podklady kupujícímu o maximální ceně, kterou ještě může zaplatit, aniž by na transakci prodělal a o minimální ceně, kterou ještě může prodávající přijmout, aníž by na prodeji prodělal.

Přehled základních metod pro oceňování podniku:

1.Ocenění na základě analýzy výnosů (výnosové metody)

• Metoda diskontovaných peněžních toků (DCF)
• Metoda kapitalizovaných čistých výnosů
• Kombinované (korigované) výnosové metody
• Metoda ekonomické přidané hodnoty

2.Ocenění na základě analýzy trhu (tržní ocenění)

• Ocenění na základě tržní kapitalizace
• Ocenění na základě srovnatelných podniků
• Ocenění na základě srovnatelných transakcí
• Ocenění na základě údajů o podnicích uváděných na burzu

3.Ocenění na základě analýzy majetku (majetkové ocenění)

• Účetní hodnota vlastního kapitálu na principu historických cen
• Likvidační hodnota
• Substanční hodnota na principu reprodukčních cen
• Substanční hodnota na principu úspory nákladů

zdroj: Miloš Mařík a kolektiv : Metody oceňování podniku-proces ocenění, základní metody a postupy, 2003